konstituce

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkonstɪtut͡sɛ]

Noun

konstituce f

1. constitution (system of laws that regulates an institution)
2. constitution (a person's physique or temperament)
3. constitution (composition)
4. ecclesiastical decree or document
5. the act, or process of setting something up, or establishing something; the composition or structure of such a thing; its makeup

Declension

Declension of konstituce (soft feminine)

	singular	plural
nominative	konstituce	konstituce
genitive	konstituce	konstitucí
dative	konstituci	konstitucím
accusative	konstituci	konstituce
vocative	konstituce	konstituce
locative	konstituci	konstitucích
instrumental	konstitucí	konstitucemi

Related terms

• See status

• konstitucionalismus
• konstitucionalistika
• konstituční
• konstituovat

 

Further reading

• konstituce in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• konstituce in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• konstituce in Internetová jazyková příručka