korodovat

Czech

Etymology

From koroze +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkorodovat]

Verb

korodovat impf (perfective zkorodovat)

1. to corrode, to rust

Conjugation

Conjugation

Infinitive	korodovat, korodovati	Active adjective	korodující
Verbal noun	korodování	Passive adjective	korodovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	koroduji, koroduju (coll.)	korodujeme	—	korodujme
2nd person	koroduješ	korodujete	koroduj	korodujte
3rd person	koroduje	korodují, korodujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive korodovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	korodoval	korodovali	korodován	korodováni
masculine inanimate		korodovaly		korodovány
feminine	korodovala		korodována
neuter	korodovalo	korodovala	korodováno	korodována

Transgressives	present	past
masculine singular	koroduje	—
feminine + neuter singular	korodujíc	—
plural	korodujíce	—

Related terms

• korodovatelný
• korodování
• korodující
• korozní

 

Further reading

• “korodovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “korodovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “korodovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)