Wiktionary

král

See also: kral, Kral, Král, kráľ, and Kráľ

Czech edit

Etymology edit

Inherited from Old Czech král, from Proto-Slavic *korľь which comes from Old High German Karl, name of the Frankish ruler Charlemagne.[1][2]

Pronunciation edit

  • IPA(key): [ˈkraːl]
  • audio(file)
  • Hyphenation: král
  • Rhymes: -aːl

Noun edit

král m anim (feminine královna, related adjective královský)

  1. king (male ruler)
  2. king (chess figure)
  3. king (playing card)

Declension edit

Declension of král (soft masculine animate)
singular plural
nominative král králové
genitive krále králů
dative královi, králi králům
accusative krále krále
vocative králi králové
locative královi, králi králích
instrumental králem králi

Derived terms edit

Descendants edit

  • → Lower Sorbian: kral
  • → Upper Sorbian: kral
  • → Russian: краль (kralʹ)

See also edit

Chess pieces in Czech · šachové figurky (layout · text)
           
král dáma, královna věž střelec jezdec, kůň pěšec
Playing cards in Czech · karty (layout · text)
             
eso dvojka trojka čtyřka pětka šestka sedmička
             
osmička devítka desítka kluk dáma král žolík
German playing cards in Czech · německé karty (layout · text)
               
sedmička osmička devítka desítka spodek svršek, filek král eso

References edit

  1. ^ "král" in Jiří Rejzek, Český etymologický slovník, electronic version, Leda, 2007
  2. ^ Machek, Václav (1968) “král”, in Etymologický slovník jazyka českého [Etymological Dictionary of the Czech Language], 2nd edition, Prague: Academia, page 289

Further reading edit

  • král in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • král in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • král in Internetová jazyková příručka

Old Czech edit

Alternative forms edit

Etymology edit

Inherited from Proto-Slavic *korľь.

Pronunciation edit

  • IPA(key): (13th CE) /ˈkraːl/
  • IPA(key): (15th CE) /ˈkraːl/

Noun edit

král m pers

  1. king (male ruler)

Declension edit

Declension of král (soft o-stem)
singular dual plural
nominative král krále králi, kráľové
genitive krále kráľú kráľóv
dative kráľu, kráľovi kráľoma kráľóm
accusative krále krále krále
vocative kráľu krále králi, kráľové
locative kráľu, kráľovi kráľú králích
instrumental králem kráľoma králi
This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Derived terms edit

Descendants edit

Further reading edit

Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=král&oldid=79071732"