následovat

Czech

Etymology

From na- +‎ sledovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaːslɛdovat]

• Audio:

  (file)

Verb

následovat impf

1. to follow

Conjugation

Conjugation

Infinitive	následovat, následovati	Active adjective	následující
Verbal noun	následování	Passive adjective	následovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	následuji, následuju (coll.)	následujeme	—	následujme
2nd person	následuješ	následujete	následuj	následujte
3rd person	následuje	následují, následujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive následovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	následoval	následovali	následován	následováni
masculine inanimate		následovaly		následovány
feminine	následovala		následována
neuter	následovalo	následovala	následováno	následována

Transgressives	present	past
masculine singular	následuje	—
feminine + neuter singular	následujíc	—
plural	následujíce	—

Related terms

• naposled
• naposledy
• následek
• následně
• následnice
• následník
• následnost
• následný
• následovaný
• následovatel
• následovatelka
• následující
• nenásledovaný
• nenásledovat
• nenásledující
• neposlední
• nepronásledovaný
• nepronásledovat
• nepronásledující
• nesledovaný
• nesledovat
• nesledování
• nesledující
• nevysledovaný
• posledně
• poslední
• pronásledovaný
• pronásledovat
• pronásledovatel
• pronásledovatelka
• pronásledující
• přednaposledy
• předposledně
• předposlední
• sled
• sledka
• sledovačka
• sledovaný
• sledovat
• sledování
• sledující
• vysledovaný
• vysledovat
• výsledek
• výslednice
• výsledný

 

Further reading

• “následovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “následovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “následovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)