navrátit

Czech

Etymology

From na- +‎ vrátit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnavraːcɪt]

Verb

navrátit pf

1. (reflexive with se) to return

Conjugation

Conjugation

Infinitive	navrátit, navrátiti	Active adjective	navrátivší
Verbal noun	navrácení	Passive adjective	navrácený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	navrátím	navrátíme	—	navraťme
2nd person	navrátíš	navrátíte	navrať	navraťte
3rd person	navrátí	navrátí	—	—

The verb navrátit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	navrátil	navrátili	navrácen	navráceni
masculine inanimate		navrátily		navráceny
feminine	navrátila		navrácena
neuter	navrátilo	navrátila	navráceno	navrácena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	navrátiv
feminine + neuter singular	—	navrátivši
plural	—	navrátivše

Derived terms

• návrat m

 

Further reading

• navrátiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• navrátiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• navrátit in Internetová jazyková příručka