nemít

See also: nemit and némít

Czech

Etymology

From ne- +‎ mít.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnɛmiːt]

Verb

nemít

1. negative form of mít

   Antonym: mít

Conjugation

Conjugation

Infinitive	nemít, nemíti	Active adjective	nemající
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	nemám	nemáme	—	nemějme
2nd person	nemáš	nemáte	neměj	nemějte
3rd person	nemá	nemají	—	—

The future tense: a combination of a future form of nebýt + infinitive of the positive form mít.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	neměl	neměli	—	—
masculine inanimate		neměly		—
feminine	neměla		—
neuter	nemělo	neměla	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	nemaje	—
feminine + neuter singular	nemajíc	—
plural	nemajíce	—