See also: oceľ

Czech

edit
 
Czech Wikipedia has an article on:
Wikipedia cs

Etymology

edit

Inherited from Proto-Slavic *ocelь, *ocělь from a north-Italian dialect,[1] ultimately from Late Latin aciāle, from Latin aciēs (edge, point), from ācer (sharp).[2]

Pronunciation

edit
  • IPA(key): [ˈot͡sɛl]
  • Audio:(file)
  • Hyphenation: ocel

Noun

edit

ocel f (related adjective ocelový)

  1. steel

Declension

edit

Derived terms

edit

References

edit
  1. ^ Machek, Václav (1968) Etymologický slovník jazyka českého (in Czech), 2nd edition edition, Prague: Academia, page 408
  2. ^ Jiří Rejzek (2007) “ocel”, in Český etymologický slovník (in Czech), Leda

Further reading

edit
  • ocel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • ocel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • ocel in Internetová jazyková příručka

Polish

edit
 
Polish Wikipedia has an article on:
Wikipedia pl

Etymology

edit

Possibly from Czech ocel, from Proto-Slavic *ocelь, *ocělь, from Late Latin aciāle, from Latin aciēs, from ācer.

Pronunciation

edit

Noun

edit

ocel m inan

  1. calkin
    Synonym: hacel

Declension

edit

Further reading

edit
  • ocel in Wielki słownik języka polskiego, Instytut Języka Polskiego PAN
  • ocel in Polish dictionaries at PWN

Romanian

edit

Etymology

edit

Borrowed from French ocelle, from Latin ocellus.

Noun

edit

ocel m (plural oceli)

  1. ocellus

Declension

edit