odjíždět

Czech

Etymology

From od- +‎ jezdit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈodjiːʒɟɛt]

Verb

odjíždět impf (perfective odjet)

1. to depart by vehicle

Conjugation

Conjugation

Infinitive	odjíždět, odjížděti	Active adjective	odjíždějící
Verbal noun	odjíždění	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	odjíždím	odjíždíme	—	odjíždějme
2nd person	odjíždíš	odjíždíte	odjížděj	odjíždějte
3rd person	odjíždí	odjíždějí, odjíždí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive odjíždět.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	odjížděl	odjížděli	—	—
masculine inanimate		odjížděly		—
feminine	odjížděla		—
neuter	odjíždělo	odjížděla	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	odjížděje	—
feminine + neuter singular	odjíždějíc	—
plural	odjíždějíce	—

Antonyms

• přijíždět

Related terms

• odcházet
• odjet
• odjezd
• odjíždějící

 

Further reading

• “odjížděti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “odjížděti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “odjíždět”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)