odpracovat

Czech

Etymology

From od- +‎ pracovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈotprat͡sovat]

Verb

odpracovat pf (imperfective odpracovávat)

1. to work
2. to work off (a debt)

   odpracovat dluh ― to work off a debt

Conjugation

Conjugation

Infinitive	odpracovat, odpracovati	Active adjective	odpracovavší
Verbal noun	odpracování	Passive adjective	odpracovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	odpracuji, odpracuju (coll.)	odpracujeme	—	odpracujme
2nd person	odpracuješ	odpracujete	odpracuj	odpracujte
3rd person	odpracuje	odpracují, odpracujou (coll.)	—	—

The verb odpracovat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	odpracoval	odpracovali	odpracován	odpracováni
masculine inanimate		odpracovaly		odpracovány
feminine	odpracovala		odpracována
neuter	odpracovalo	odpracovala	odpracováno	odpracována

Transgressives	present	past
masculine singular	—	odpracovav
feminine + neuter singular	—	odpracovavši
plural	—	odpracovavše

Related terms

• odpracovaný

 

Further reading

• odpracovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• odpracovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• odpracovat in Internetová jazyková příručka