odrazit

Czech

Etymology

From od- +‎ razit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈodrazɪt]

• Audio:

  (file)

Verb

odrazit pf

1. (reflexive with se) to bounce (to change direction)
2. to ward off

Conjugation

Conjugation

Infinitive	odrazit, odraziti	Active adjective	odrazivší
Verbal noun	odražení	Passive adjective	odražený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	odrazím	odrazíme	—	odrazme
2nd person	odrazíš	odrazíte	odraz	odrazte
3rd person	odrazí	odrazí	—	—

The verb odrazit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	odrazil	odrazili	odražen	odraženi
masculine inanimate		odrazily		odraženy
feminine	odrazila		odražena
neuter	odrazilo	odrazila	odraženo	odražena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	odraziv
feminine + neuter singular	—	odrazivši
plural	—	odrazivše

Related terms

• odraz
• odražení
• odrážení
• odrážet

 

Further reading

• odraziti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• odraziti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• odrazit in Internetová jazyková příručka