ohlásit

Czech

Etymology

From o- +‎ hlásit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈoɦlaːsɪt]

• Audio:

  (file)

Verb

ohlásit pf (imperfective hlásit or ohlašovat)

1. to announce, to report, to notify

Conjugation

Conjugation

Infinitive	ohlásit, ohlásiti	Active adjective	ohlásivší
Verbal noun	ohlášení	Passive adjective	ohlášený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	ohlásím	ohlásíme	—	ohlasme, ohlašme (coll.)
2nd person	ohlásíš	ohlásíte	ohlas, ohlaš (coll.)	ohlaste, ohlašte (coll.)
3rd person	ohlásí	ohlásí	—	—

The verb ohlásit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	ohlásil	ohlásili	ohlášen	ohlášeni
masculine inanimate		ohlásily		ohlášeny
feminine	ohlásila		ohlášena
neuter	ohlásilo	ohlásila	ohlášeno	ohlášena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	ohlásiv
feminine + neuter singular	—	ohlásivši
plural	—	ohlásivše

Derived terms

• ohlášení
• ohlášený

 

Further reading

• “ohlásiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “ohlásiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “ohlásit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)