opotřebení

Czech

Etymology

From opotřebit +‎ -ení.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈopotr̝̊ɛbɛɲiː]

• Audio:

  (file)

Noun

opotřebení n

1. verbal noun of opotřebit
2. wear (damage to the appearance and/or strength of an item caused by use over time)

Declension

Declension of opotřebení (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	opotřebení	opotřebení
genitive	opotřebení	opotřebení
dative	opotřebení	opotřebením
accusative	opotřebení	opotřebení
vocative	opotřebení	opotřebení
locative	opotřebení	opotřebeních
instrumental	opotřebením	opotřebeními

Further reading

• opotřebení in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
• opotřebení in Internetová jazyková příručka