opotřebit

Czech

Etymology

From o- +‎ potřeba +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈopotr̝̊ɛbɪt]

Verb

opotřebit pf

1. to wear
2. (reflexive with se) to wear out, to deteriorate or become unusable or ineffective due to continued use, exposure, or strain

Conjugation

Conjugation

Infinitive	opotřebit, opotřebiti	Active adjective	opotřebivší
Verbal noun	opotřebení	Passive adjective	opotřebený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	opotřebím	opotřebíme	—	opotřebme
2nd person	opotřebíš	opotřebíte	opotřeb	opotřebte
3rd person	opotřebí	opotřebí	—	—

The verb opotřebit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	opotřebil	opotřebili	opotřeben	opotřebeni
masculine inanimate		opotřebily		opotřebeny
feminine	opotřebila		opotřebena
neuter	opotřebilo	opotřebila	opotřebeno	opotřebena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	opotřebiv
feminine + neuter singular	—	opotřebivši
plural	—	opotřebivše

Derived terms

• opotřebení

 

Related terms

• opotřebovat

 

Further reading

• “opotřebiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “opotřebiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “opotřebit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)