See also: ośle, oślę, osłę, and oṣle

Czech

edit

Pronunciation

edit
  • IPA(key): [ˈoslɛ]
  • Hyphenation: os‧le

Etymology 1

edit

From osel (donkey).

Noun

edit

osle n

  1. donkey foal
    • 1873, Josef Jakub Jungmann, Josefa Jungmanna Sebrané drobné spisy: Veršem i prosou[1], volume II, Praha: I. L. Kober, page 187:
      […] jáť vím, že mnozí včera tak chudí byli, že ani na provaz neměli, dnes náhle tak bohatí jsou, nákladně a skvostně sobě vedou, šesti koňmi jezdí, ježto nedávno v domě ani oslete neměli, zlaté prsteny nosí a v šarlatu sobě vykračují, aniž pak se přesvědčiti mohou, žeby to jejich bohatství sen byl […]
      […] I know that many who were so poor yesterday that they could not afford to buy a rope are suddenly so rich, so well off, and ride in coaches driven with six horses, although they did not even have a donkey foal in their house; they wear golden rings and walk in scarlet clothes, not being able to see that their wealth is a dream […]
Declension
edit
edit

Further reading

edit
  • osle”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
  • osle”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989

Etymology 2

edit

Noun

edit

osle

  1. vocative singular of osel

Anagrams

edit

Old English

edit

Alternative forms

edit

Etymology

edit

From Proto-West Germanic *amslā.

Pronunciation

edit
  • IPA(key): /ˈoːs.le/, [ˈoːz.le]

Noun

edit

ōsle f

  1. (European) blackbird
    Sēo wīflīċe ōsle ġetimbreþ nest þrēowa on ġēare.
    The female blackbird builds a nest three times a year.

Declension

edit

Descendants

edit
  • Middle English: osel, osele, osul, osulle, osyll
    • English: oozel, ousel, ouzel (dialectal)
    • Scots: osil

Slovak

edit

Pronunciation

edit

Noun

edit

osle

  1. dative/locative singular of osla