otrávit

See also: otráviť, otrăvit, отравит, and отравить

Czech

Etymology

From o- +‎ trávit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈotraːvɪt]

• Audio

  (file)

Verb

otrávit pf (imperfective otravovat)

1. to poison
2. to disgust

Conjugation

Conjugation

Infinitive	otrávit, otráviti	Active adjective	otrávivší
Verbal noun	otrávení	Passive adjective	otrávený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	otrávím	otrávíme	—	otravme
2nd person	otrávíš	otrávíte	otrav	otravte
3rd person	otráví	otráví	—	—

The verb otrávit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	otrávil	otrávili	otráven	otráveni
masculine inanimate		otrávily		otráveny
feminine	otrávila		otrávena
neuter	otrávilo	otrávila	otráveno	otrávena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	otráviv
feminine + neuter singular	—	otrávivši
plural	—	otrávivše

Derived terms

• otrava f

 

Further reading

• otráviti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• otráviti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• otrávit in Internetová jazyková příručka