pánbůh

Czech

Alternative forms

• pánbů, pánbu, pámbů, pámbu (dialectal)

Etymology

Blend of pán +‎ bůh.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpaːnbuːx]

Noun

pánbůh m anim

1. (expressive) god, God, God Almighty (the Christian or other deity)

   Panebože! ― Oh my God!

   Zaplať pánbůh! ― Thank goodness!

   jak ho pánbůh stvořil ― stark naked

   Člověk míní, pánbůh mění. ― Man proposes, God disposes.

   Pánbůh dal, pánbůh vzal. ― The Lord gives, the Lord takes away.

   Koho pánbůh miluje, toho křížkem navštěvuje. ― (please add an English translation of this usage example)

   pánubohu do oken ― uselessly

2. (expressive) god (someone deeply respected and revered)

   mít někoho za pánaboha ― to consider someone a god

Usage notes

• Not used in the plural.

Declension

Declension of pánbůh (sg-only hard masculine animate)

	singular
nominative	pánbůh
genitive	pánaboha
dative	pánubohu
accusative	pánaboha
vocative	panebože
locative	pánubohu
instrumental	pánembohem

Derived terms

• pánbíček
• pánbíčkář
• pozdrav pánbůh
• propánaboha
• spánembohem

 

Further reading

• pánbůh in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• pánbůh in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• pánbůh in Internetová jazyková příručka