píď

See also: pid and PID

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech pied, from Proto-Slavic *pędь, from Proto-Indo-European *(s)pen-d- ("to stretch"), cognate with Slovak piaď, Polish piędź, Russian пядь (pjadʹ).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpiːc]
• Hyphenation: píď

Noun

píď f

1. span (unit of length)

   Píď je stará délková jednotka, odvozena od vzdáleností palce na lidské ruce od ostatních prstů. ― (please add an English translation of this usage example)

Declension

Declension of píď (soft zero-ending feminine)

	singular	plural
nominative	píď	pídě
genitive	pídě	pídí
dative	pídi	pídím
accusative	píď	pídě
vocative	pídi	pídě
locative	pídi	pídích
instrumental	pídí	píděmi

Derived terms

• dopídit
• pidimuž
• pídit
• píďalka

 

Further reading

• “píď”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “píď”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989