pěnit

See also: penit

Czech

Etymology

From pěna +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpjɛɲɪt]

Verb

pěnit impf

1. to foam, to froth
2. to be furious, to seethe

   pěnit vzteky ― to be boiling with anger

3. (reflexive with se) to foam, to spume

Conjugation

Conjugation

Infinitive	pěnit, pěniti	Active adjective	pěnící
Verbal noun	pěnění	Passive adjective	pěněný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	pěním	pěníme	—	pěňme
2nd person	pěníš	pěníte	pěň	pěňte
3rd person	pění	pění	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive pěnit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	pěnil	pěnili	pěněn	pěněni
masculine inanimate		pěnily		pěněny
feminine	pěnila		pěněna
neuter	pěnilo	pěnila	pěněno	pěněna

Transgressives	present	past
masculine singular	pěně	—
feminine + neuter singular	pěníc	—
plural	pěníce	—

Related terms

nouns

• pěna
• pěnění

 

verbs

• napěnit
• rozpěnit
• vypěnit
• zpěnit

 

Further reading

• “pěniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “pěniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “pěnit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)