přizabít

Czech

Etymology

From při- +‎ zabít.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɪzabiːt]

Verb

přizabít pf

1. (transitive) to nearly kill someone

Conjugation

Conjugation

Infinitive	přizabít, přizabíti	Active adjective	přizabivší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	přizabiji, přizabiju (coll.)	přizabijeme	—	přizabijme
2nd person	přizabiješ	přizabijete	přizabij	přizabijte
3rd person	přizabije	přizabijí, přizabijou (coll.)	—	—

The verb přizabít does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	přizabil	přizabili	přizabit	přizabiti
masculine inanimate		přizabily		přizabity
feminine	přizabila		přizabita
neuter	přizabilo	přizabila	přizabito	přizabita

Transgressives	present	past
masculine singular	—	přizabiv
feminine + neuter singular	—	přizabivši
plural	—	přizabivše

Related terms

• zabít

 

Further reading

• “přizabíti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “přizabíti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “přizabít”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)