pleskat

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech pleskati, from Proto-Slavic *pleskati. Related to plískat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈplɛskat]

Verb

pleskat impf (perfective plesknout)

1. (transitive) to slap, to smack, to spank

   Synonym: plácat

2. (intransitive) to patter, to lap, to flap

   Déšť pleská do oken.

   The rain patters on the windows.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	pleskat, pleskati	Active adjective	pleskající
Verbal noun	pleskání	Passive adjective	pleskaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	pleskám	pleskáme	—	pleskejme
2nd person	pleskáš	pleskáte	pleskej	pleskejte
3rd person	pleská	pleskají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive pleskat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	pleskal	pleskali	pleskán	pleskáni
masculine inanimate		pleskaly		pleskány
feminine	pleskala		pleskána
neuter	pleskalo	pleskala	pleskáno	pleskána

Transgressives	present	past
masculine singular	pleskaje	—
feminine + neuter singular	pleskajíc	—
plural	pleskajíce	—

Derived terms

• pleskavý
• pleskot

 

Further reading

• pleskati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• pleskati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• pleskat in Internetová jazyková příručka