plichta

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈplɪxta]

Noun

plichta f

1. (colloquial) tie, draw (undecisive result of a match)

Declension

Declension of plichta (hard feminine)

	singular	plural
nominative	plichta	plichty
genitive	plichty	plicht
dative	plichtě	plichtám
accusative	plichtu	plichty
vocative	plichto	plichty
locative	plichtě	plichtách
instrumental	plichtou	plichtami

Further reading

• “plichta”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “plichta”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “plichta”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)
• Hugo, Jan et al., editors (2020), Slovník nespisovné češtiny:argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost. Historie a původ slov, 4th edition, Prague: Maxdorf, →ISBN, page 332