podmíněný

Czech

Etymology

From podmínit +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpodmiːɲɛniː]

Adjective

podmíněný (adverb podmíněně)

1. conditioned, contingent

   často se bojíme věcí spíš z podmíněného strachu. ― We are often afraid of things more out of conditioned fear.

Declension

Declension of podmíněný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	podmíněný		podmíněná	podmíněné
genitive	podmíněného		podmíněné	podmíněného
dative	podmíněnému		podmíněné	podmíněnému
accusative	podmíněného	podmíněný	podmíněnou	podmíněné
locative	podmíněném		podmíněné	podmíněném
instrumental	podmíněným		podmíněnou	podmíněným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	podmínění	podmíněné		podmíněná
genitive	podmíněných
dative	podmíněným
accusative	podmíněné			podmíněná
locative	podmíněných
instrumental	podmíněnými

Related terms

• podmiňovat
• podmínečný
• podmínka

 

Further reading

• “podmíněný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “podmíněný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “podmíněný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)