pokálet

Czech

Etymology

From po- +‎ kálet.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpokaːlɛt]

Verb

pokálet pf

1. to defecate, to shit

   Synonyms: pokadit, pokakat, podělat, posrat, potentovat, potentočkovat

Conjugation

Conjugation

Infinitive	pokálet, pokáleti	Active adjective	pokálevší
Verbal noun	pokálení	Passive adjective	pokálený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	pokálím	pokálíme	—	pokálejme
2nd person	pokálíš	pokálíte	pokálej	pokálejte
3rd person	pokálí	pokálejí, pokálí	—	—

The verb pokálet does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	pokálel	pokáleli	pokálen	pokáleni
masculine inanimate		pokálely		pokáleny
feminine	pokálela		pokálena
neuter	pokálelo	pokálela	pokáleno	pokálena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	pokálev
feminine + neuter singular	—	pokálevši
plural	—	pokálevše

Further reading

• “pokáleti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “pokáleti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “pokálet”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)