pomlouvat

Czech

Etymology

From pomluvit +‎ -at.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpomlou̯vat]

Verb

pomlouvat impf

1. imperfective form of pomluvit

Conjugation

Conjugation

Infinitive	pomlouvat, pomlouvati	Active adjective	pomlouvající
Verbal noun	pomlouvání	Passive adjective	pomlouvaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	pomlouvám	pomlouváme	—	pomlouvejme
2nd person	pomlouváš	pomlouváte	pomlouvej	pomlouvejte
3rd person	pomlouvá	pomlouvají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive pomlouvat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	pomlouval	pomlouvali	pomlouván	pomlouváni
masculine inanimate		pomlouvaly		pomlouvány
feminine	pomlouvala		pomlouvána
neuter	pomlouvalo	pomlouvala	pomlouváno	pomlouvána

Transgressives	present	past
masculine singular	pomlouvaje	—
feminine + neuter singular	pomlouvajíc	—
plural	pomlouvajíce	—

Further reading

• pomlouvati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• pomlouvati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• pomlouvat in Internetová jazyková příručka