poněmčovat

Czech

Etymology

From po- +‎ Němec +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpoɲɛmt͡ʃovat]

Verb

poněmčovat impf (perfective poněmčit)

1. to Germanize

   Synonym: germanizovat

Conjugation

Conjugation

Infinitive	poněmčovat, poněmčovati	Active adjective	poněmčující
Verbal noun	poněmčování	Passive adjective	poněmčovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	poněmčuji, poněmčuju (coll.)	poněmčujeme	—	poněmčujme
2nd person	poněmčuješ	poněmčujete	poněmčuj	poněmčujte
3rd person	poněmčuje	poněmčují, poněmčujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive poněmčovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	poněmčoval	poněmčovali	poněmčován	poněmčováni
masculine inanimate		poněmčovaly		poněmčovány
feminine	poněmčovala		poněmčována
neuter	poněmčovalo	poněmčovala	poněmčováno	poněmčována

Transgressives	present	past
masculine singular	poněmčuje	—
feminine + neuter singular	poněmčujíc	—
plural	poněmčujíce	—

Further reading

• “poněmčovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “poněmčovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “poněmčovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)