poroučet

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈporou̯t͡ʃɛt]
• Hyphenation: po‧rou‧čet

Verb

poroučet impf (perfective poručit)

1. to give orders, to give commands

Conjugation

Conjugation

Infinitive	poroučet, poroučeti	Active adjective	poroučející
Verbal noun	poroučení	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	poroučím	poroučíme	—	poroučejme
2nd person	poroučíš	poroučíte	poroučej	poroučejte
3rd person	poroučí	poroučejí, poroučí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive poroučet.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	poroučel	poroučeli	—	—
masculine inanimate		poroučely		—
feminine	poroučela		—
neuter	poroučelo	poroučela	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	poroučeje	—
feminine + neuter singular	poroučejíc	—
plural	poroučejíce	—

Further reading

• poroučet in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• poroučet in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• poroučet in Internetová jazyková příručka