povětří

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech povětřie, from Proto-Slavic *povětrъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpovjɛtr̝̊iː]

Noun

povětří n

1. (archaic) air, atmosphere

   Synonyms: vzduch, ovzduší, atmosféra

Declension

Declension of povětří (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	povětří	povětří
genitive	povětří	povětří
dative	povětří	povětřím
accusative	povětří	povětří
vocative	povětří	povětří
locative	povětří	povětřích
instrumental	povětřím	povětřími

Derived terms

• vyhodit do povětří

 

Further reading

• “povětří”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “povětří”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “povětří”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)