prožít

Czech

Etymology

From pro- +‎ žít.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈproʒiːt]

Verb

prožít pf (imperfective prožívat)

1. to spend, to pass
2. to experience

Conjugation

Conjugation

Infinitive	prožít, prožíti	Active adjective	prožijící
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	prožiji, prožiju (coll.)	prožijeme	—	prožijme
2nd person	prožiješ	prožijete	prožij	prožijte
3rd person	prožije	prožijí, prožijou (coll.)	—	—

The verb prožít does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	prožil	prožili	prožit	prožiti
masculine inanimate		prožily		prožity
feminine	prožila		prožita
neuter	prožilo	prožila	prožito	prožita

Transgressives	present	past
masculine singular	prožije	—
feminine + neuter singular	prožijíc	—
plural	prožijíce	—

Related terms

• prožitek

 

Further reading

• “prožíti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “prožíti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “prožít”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)