rodit

See also: rodiť, родит, and родить

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech roditi, from Proto-Slavic *roditi.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈroɟɪt]
• Hyphenation: ro‧dit

Verb

rodit impf (perfective porodit)

1. to bear, to give birth

Conjugation

Conjugation

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	rodím	rodíme	—	roďme
2nd person	rodíš	rodíte	roď	roďte
3rd person	rodí	rodí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rodit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	rodil	rodili	rozen	rozeni
masculine inanimate		rodily		rozeny
feminine	rodila		rozena
neuter	rodilo	rodila	rozeno	rozena

Transgressives	present	past
masculine singular	rodě	—
feminine + neuter singular	rodíc	—
plural	rodíce	—

Related terms

• druhorozený m
• narodit
• národ m
• obrodit
• obrození n
• odrodit
• porodit
• porodnický
• porodnictví
• porodník
• porod m
• prvorozený m
• přerodit
• příroda f
• rodička f
• rodič m
• rodilý m
• rodina m
• rodný m
• rod m
• rozený m
• urodit
• urozený m
• úroda f
• zrodit
• zrod m
• zrozený m

 

Further reading

• roditi in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• roditi in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• rodit in Internetová jazyková příručka

Latin

Verb

rōdit

1. third-person singular present active indicative of rōdō