rozšiřovat

Czech

Etymology

From rozšířit +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrosʃɪr̝ovat]

Verb

rozšiřovat impf (perfective rozšířit)

1. (transitive) to widen (to make wider), to extend, to expand
2. to spread

Conjugation

Conjugation

Infinitive	rozšiřovat, rozšiřovati	Active adjective	rozšiřující
Verbal noun	rozšiřování	Passive adjective	rozšiřovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	rozšiřuji, rozšiřuju (coll.)	rozšiřujeme	—	rozšiřujme
2nd person	rozšiřuješ	rozšiřujete	rozšiřuj	rozšiřujte
3rd person	rozšiřuje	rozšiřují, rozšiřujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rozšiřovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	rozšiřoval	rozšiřovali	rozšiřován	rozšiřováni
masculine inanimate		rozšiřovaly		rozšiřovány
feminine	rozšiřovala		rozšiřována
neuter	rozšiřovalo	rozšiřovala	rozšiřováno	rozšiřována

Transgressives	present	past
masculine singular	rozšiřuje	—
feminine + neuter singular	rozšiřujíc	—
plural	rozšiřujíce	—

Related terms

• rozšiřovací
• rozšiřovaný
• rozšiřovatel
• rozšiřovatelný
• rozšiřování

 

Further reading

• “rozšiřovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “rozšiřovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozšiřovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)