rozškubat

Czech

Etymology

From roz- +‎ škubat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrosʃkubat]

Verb

rozškubat pf

1. to rip, to tear

Conjugation

Conjugation

Infinitive	rozškubat, rozškubati	Active adjective	rozškubavší
Verbal noun	rozškubání	Passive adjective	rozškubaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	rozškubám	rozškubáme	—	rozškubejme
2nd person	rozškubáš	rozškubáte	rozškubej	rozškubejte
3rd person	rozškubá	rozškubají	—	—

The verb rozškubat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	rozškubal	rozškubali	rozškubán	rozškubáni
masculine inanimate		rozškubaly		rozškubány
feminine	rozškubala		rozškubána
neuter	rozškubalo	rozškubala	rozškubáno	rozškubána

Transgressives	present	past
masculine singular	—	rozškubav
feminine + neuter singular	—	rozškubavši
plural	—	rozškubavše

Further reading

• rozškubati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• rozškubati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• rozškubat in Internetová jazyková příručka