rozdrtit

Czech

Etymology

From roz- +‎ drtit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozdr̩cɪt]

• Audio:

  (file)

Verb

rozdrtit pf (imperfective drtit)

1. to crush

Conjugation

Conjugation

Infinitive	rozdrtit, rozdrtiti	Active adjective	rozdrtivší
Verbal noun	rozdrcení	Passive adjective	rozdrcený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	rozdrtím	rozdrtíme	—	rozdrťme
2nd person	rozdrtíš	rozdrtíte	rozdrť	rozdrťte
3rd person	rozdrtí	rozdrtí	—	—

The verb rozdrtit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	rozdrtil	rozdrtili	rozdrcen	rozdrceni
masculine inanimate		rozdrtily		rozdrceny
feminine	rozdrtila		rozdrcena
neuter	rozdrtilo	rozdrtila	rozdrceno	rozdrcena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	rozdrtiv
feminine + neuter singular	—	rozdrtivši
plural	—	rozdrtivše

Further reading

• “rozdrtiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “rozdrtiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozdrtit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)