rozházet

Czech

Etymology

From roz- +‎ házet.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozɦaːzɛt]

Verb

rozházet impf (perfective rozhodit)

1. (transitive) to scatter, to litter

Conjugation

Conjugation

Infinitive	rozházet, rozházeti	Active adjective	házející
Verbal noun	házení	Passive adjective	házený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	házím, rozhážu (coll.)	házíme	—	házejme, rozhažme (coll.)
2nd person	házíš, rozhážeš (coll.)	házíte, rozhážete (coll.)	házej, rozhaž (coll.)	házejte, rozhažte (coll.)
3rd person	hází, rozháže (coll.)	házejí, hází, rozhážou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rozházet.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	házel	házeli	házen	házeni
masculine inanimate		házely		házeny
feminine	házela		házena
neuter	házelo	házela	házeno	házena

Transgressives	present	past
masculine singular	házeje	—
feminine + neuter singular	házejíc	—
plural	házejíce	—

Related terms

• házet

 

Further reading

• rozházeti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• rozházeti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• rozházet in Internetová jazyková příručka