rozmělnit

Czech

Etymology

From roz- +‎ mělnit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozm̩ɲɛlɲɪt]

Verb

rozmělnit pf (imperfective rozmělňovat)

1. to pulverize
2. to grind up

Conjugation

Conjugation

Infinitive	rozmělnit, rozmělniti	Active adjective	rozmělnivší
Verbal noun	rozmělnění	Passive adjective	rozmělněný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	rozmělním	rozmělníme	—	rozmělněme
2nd person	rozmělníš	rozmělníte	rozmělni	rozmělněte
3rd person	rozmělní	rozmělní	—	—

The verb rozmělnit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	rozmělnil	rozmělnili	rozmělněn	rozmělněni
masculine inanimate		rozmělnily		rozmělněny
feminine	rozmělnila		rozmělněna
neuter	rozmělnilo	rozmělnila	rozmělněno	rozmělněna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	rozmělniv
feminine + neuter singular	—	rozmělnivši
plural	—	rozmělnivše

Related terms

• mělký
• mělnit
• rozmělnění

 

Further reading

• rozmělniti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• rozmělniti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• rozmělnit in Internetová jazyková příručka