rozmělňovat
Czech
editEtymology
editPronunciation
editVerb
editrozmělňovat impf (perfective rozmělnit)
Conjugation
editConjugation
Infinitive | rozmělňovat, rozmělňovati | Active adjective | rozmělňující |
---|---|---|---|
Verbal noun | rozmělňování | Passive adjective | rozmělňovaný |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | rozmělňuji, rozmělňuju (coll.) |
rozmělňujeme | — | rozmělňujme |
2nd person | rozmělňuješ | rozmělňujete | rozmělňuj | rozmělňujte |
3rd person | rozmělňuje | rozmělňují, rozmělňujou (coll.) |
— | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rozmělňovat. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | rozmělňoval | rozmělňovali | rozmělňován | rozmělňováni |
masculine inanimate | rozmělňovaly | rozmělňovány | ||
feminine | rozmělňovala | rozmělňována | ||
neuter | rozmělňovalo | rozmělňovala | rozmělňováno | rozmělňována |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | rozmělňuje | — |
feminine + neuter singular | rozmělňujíc | — |
plural | rozmělňujíce | — |
Related terms
editFurther reading
edit- rozmělňovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- rozmělňovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- rozmělňovat in Internetová jazyková příručka