rozpracovat
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
rozpracovat pf
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | rozpracovat, rozpracovati | Active adjective | rozpracovavší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | rozpracování | Passive adjective | rozpracovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | rozpracuji, rozpracuju (coll.) |
rozpracujeme | — | rozpracujme |
| 2nd person | rozpracuješ | rozpracujete | rozpracuj | rozpracujte |
| 3rd person | rozpracuje | rozpracují, rozpracujou (coll.) |
— | — |
| The verb rozpracovat does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | rozpracoval | rozpracovali | rozpracován | rozpracováni |
| masculine inanimate | rozpracovaly | rozpracovány | ||
| feminine | rozpracovala | rozpracována | ||
| neuter | rozpracovalo | rozpracovala | rozpracováno | rozpracována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | rozpracovav |
| feminine + neuter singular | — | rozpracovavši |
| plural | — | rozpracovavše |
Derived terms edit
See also edit
Further reading edit
- rozpracovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- rozpracovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- rozpracovat in Internetová jazyková příručka