rozptýlit

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *orzpyliti. Cognate with Polish rozpylić, Russian распылить (raspylitʹ). Equivalent to roz- +‎ pyl +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrosptiːlɪt]

Verb

rozptýlit pf (imperfective rozptylovat)

1. to dispel

Conjugation

Conjugation

Infinitive	rozptýlit, rozptýliti	Active adjective	rozptýlivší
Verbal noun	rozptýlení	Passive adjective	rozptýlený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	rozptýlím	rozptýlíme	—	rozptylme
2nd person	rozptýlíš	rozptýlíte	rozptyl	rozptylte
3rd person	rozptýlí	rozptýlí	—	—

The verb rozptýlit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	rozptýlil	rozptýlili	rozptýlen	rozptýleni
masculine inanimate		rozptýlily		rozptýleny
feminine	rozptýlila		rozptýlena
neuter	rozptýlilo	rozptýlila	rozptýleno	rozptýlena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	rozptýliv
feminine + neuter singular	—	rozptýlivši
plural	—	rozptýlivše

Derived terms

• rozptyl m
• rozptýlení n

 

See also

• soustředit

Further reading

• “rozptýliti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “rozptýliti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozptýlit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)