rozumět
Czech edit
Etymology edit
Inherited from Old Czech rozoměti, from Proto-Slavic *orzuměti.
Pronunciation edit
Verb edit
rozumět impf (perfective porozumět)
- (transitive, with dative) to understand [+dative]
- (reflexive with se) to go without saying
- To se rozumí samo sebou. ― That goes without saying.
- (reflexive with si) to understand (another person sympathetically); to sympathize with
- Alena a Petr si spolu dobře rozumí. ― Alena and Petr understand each other well.
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | rozumět, rozuměti | Active adjective | rozumějící |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | rozumění | Passive adjective | rozuměný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | rozumím | rozumíme | — | rozumějme |
| 2nd person | rozumíš | rozumíte | rozuměj | rozumějte |
| 3rd person | rozumí | rozumějí, rozumí | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rozumět. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | rozuměl | rozuměli | rozuměn | rozuměni |
| masculine inanimate | rozuměly | rozuměny | ||
| feminine | rozuměla | rozuměna | ||
| neuter | rozumělo | rozuměla | rozuměno | rozuměna |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | rozuměje | — |
| feminine + neuter singular | rozumějíc | — |
| plural | rozumějíce | — |