rozvrstvit
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
rozvrstvit pf (imperfective rozvrstvovat)
- (transitive) to stratify sth, to arrange in layers
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | rozvrstvit, rozvrstviti | Active adjective | rozvrstvivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | rozvrstvení | Passive adjective | rozvrstvený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | rozvrstvím | rozvrstvíme | — | rozvrstvěme |
| 2nd person | rozvrstvíš | rozvrstvíte | rozvrstvi | rozvrstvěte |
| 3rd person | rozvrství | rozvrství | — | — |
| The verb rozvrstvit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | rozvrstvil | rozvrstvili | rozvrstven | rozvrstveni |
| masculine inanimate | rozvrstvily | rozvrstveny | ||
| feminine | rozvrstvila | rozvrstvena | ||
| neuter | rozvrstvilo | rozvrstvila | rozvrstveno | rozvrstvena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | rozvrstviv |
| feminine + neuter singular | — | rozvrstvivši |
| plural | — | rozvrstvivše |
Related terms edit
Further reading edit
- rozvrstviti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- rozvrstviti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- rozvrstvit in Internetová jazyková příručka