Etymology
edit
Inherited from Old Czech rukojmě. By surface analysis, ruka + -o- + jmout.
Pronunciation
edit
- IPA(key): [ˈrukojmiː]
- Hyphenation: ru‧koj‧mí
rukojmí n or m anim or f
- hostage
Usage notes
edit
- In practice it can also be used in the feminine gender as in "ta rukojmí".
Declension
edit
when masculine:
Declension of rukojmí (soft masculine animate adjectival)
when neuter:
Declension of rukojmí (neuter in -í/-ý)
|
singular
|
plural
|
nominative
|
rukojmí
|
rukojmí
|
genitive
|
rukojmí
|
rukojmí
|
dative
|
rukojmí
|
rukojmím
|
accusative
|
rukojmí
|
rukojmí
|
vocative
|
rukojmí
|
rukojmí
|
locative
|
rukojmí
|
rukojmích
|
instrumental
|
rukojmím
|
rukojmími
|
when feminine (nonstandard but common):
Declension of rukojmí (soft feminine adjectival)
|
singular
|
plural
|
nominative
|
rukojmí
|
rukojmí
|
genitive
|
rukojmí
|
rukojmích
|
dative
|
rukojmí
|
rukojmím
|
accusative
|
rukojmí
|
rukojmí
|
vocative
|
rukojmí
|
rukojmí
|
locative
|
rukojmí
|
rukojmích
|
instrumental
|
rukojmí
|
rukojmími
|
Further reading
edit
- rukojmí in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- rukojmí in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- rukojmí in Internetová jazyková příručka