rukojmě

Old Czech

Alternative forms

• rukojmie (later)

Etymology

From ruka +‎ -o- +‎ jieti.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈrukojmi̯ɛ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈrukojmjɛ/

Noun

rukojmě m pers

1. guarantor, surety
2. hostage

Declension

Declension of rukojmě (soft a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	rukojmě	rukojmi	rukojmě
genitive	rukojmě	rukojḿú	rukojmí
dative	rukojmi	rukojměma	rukojmiem
accusative	rukojḿu	rukojmi	rukojmě
vocative	rukojḿe	rukojmi	rukojmě
locative	rukojmi	rukojḿú	rukojmiech
instrumental	rukojḿú	rukojměma	rukojměmi

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: rukojmí

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “rukojmě”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění