směnka

Czech

Etymology

From směna +‎ -ka.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsm̩ɲɛŋka]

Noun

směnka f

1. (finance) bill, bill of exchange
2. (finance) promissory note

Declension

Declension of směnka (hard feminine reducible)

	singular	plural
nominative	směnka	směnky
genitive	směnky	směnek
dative	směnce	směnkám
accusative	směnku	směnky
vocative	směnko	směnky
locative	směnce	směnkách
instrumental	směnkou	směnkami

Derived terms

• cizí směnka f
• vlastní směnka f

 

Further reading

• “směnka”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “směnka”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989