směrodatný
Czech edit
Etymology edit
From směr + -o- + dát + -ný.
Pronunciation edit
Adjective edit
směrodatný
Declension edit
Declension of směrodatný (hard)
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | směrodatný | směrodatná | směrodatné | |
| genitive | směrodatného | směrodatné | směrodatného | |
| dative | směrodatnému | směrodatné | směrodatnému | |
| accusative | směrodatného | směrodatný | směrodatnou | směrodatné |
| locative | směrodatném | směrodatné | směrodatném | |
| instrumental | směrodatným | směrodatnou | směrodatným | |
| plural | ||||
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | směrodatní | směrodatné | směrodatná | |
| genitive | směrodatných | |||
| dative | směrodatným | |||
| accusative | směrodatné | směrodatná | ||
| locative | směrodatných | |||
| instrumental | směrodatnými | |||
Derived terms edit
See also edit
Further reading edit
- směrodatný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- směrodatný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- směrodatný in Internetová jazyková příručka