spolupracovat
CzechEdit
EtymologyEdit
PronunciationEdit
VerbEdit
spolupracovat impf
- to cooperate, to collaborate
ConjugationEdit
Conjugation
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | spolupracuji, spolupracuju (coll.) |
spolupracujeme | — | spolupracujme |
| 2nd person | spolupracuješ | spolupracujete | spolupracuj | spolupracujte |
| 3rd person | spolupracuje | spolupracují, spolupracujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive spolupracovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | spolupracoval | spolupracovali | — | — |
| masculine inanimate | spolupracovaly | — | ||
| feminine | spolupracovala | — | ||
| neuter | spolupracovalo | spolupracovala | — | — |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | spolupracuje | — |
| feminine + neuter singular | spolupracujíc | — |
| plural | spolupracujíce | — |
Derived termsEdit
Related termsEdit
See práce
Further readingEdit
- spolupracovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- spolupracovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- spolupracovat in Internetová jazyková příručka