stíhání

See also: stíháni

Czech

Etymology

From stíhat +‎ -ání.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsciːɦaːɲiː]
• Hyphenation: stí‧há‧ní

Noun

stíhání n

1. verbal noun of stíhat
2. pursuit, chase
3. prosecution, legal action (against somebody)

Declension

Declension of stíhání (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	stíhání	stíhání
genitive	stíhání	stíhání
dative	stíhání	stíháním
accusative	stíhání	stíhání
vocative	stíhání	stíhání
locative	stíhání	stíháních
instrumental	stíháním	stíháními

Derived terms

• trestní stíhání

 

Related terms

• stíhat

 

Further reading

• “stíhání”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)