střiež

Old Czech

Alternative forms

• střieš

Etymology 1

Of uncertain etymology with uncertain gender. Maybe from *strěžь Possibly related to střiežeha.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈstr̝̊i̯ɛːʒ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈstr̝̊iːʃ/

Noun

střiež ?

1. hoarfrost

Declension

Declension of střiež (i-stem)

	singular	dual	plural
nominative	střiež	střieži	střieži
genitive	střieži	střiežú	střieží
dative	střieži	střiežma	střiežem
accusative	střiež	střieži	střieži
vocative	střieži	střieži	střieži
locative	střieži	střiežú	střiežech
instrumental	střiežú	střiežma	střiežmi

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: stříž (dialectal)

Etymology 2

Inherited from Proto-Slavic *strьžьnь／*strьžę. First attested in the 14th century. Compare Slovene stržen and Russian стрежень (streženʹ) with the same meaning.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈstr̝̊i̯ɛːʒ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈstr̝̊iːʃ/

Noun

střiež f

1. deep stream

Declension

Declension of střiež (i-stem)

	singular	dual	plural
nominative	střiež	střieži	střieži
genitive	střieži	střiežú	střieží
dative	střieži	střiežma	střiežem
accusative	střiež	střieži	střieži
vocative	střieži	střieži	střieži
locative	střieži	střiežú	střiežech
instrumental	střiežú	střiežma	střiežmi

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “střiež”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
• Machek, Václav (1968) “střiež”, in Etymologický slovník jazyka českého [Etymological Dictionary of the Czech Language], 2nd edition, Prague: Academia, page 588