stoupit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech stúpiti, from Proto-Slavic *stǫpiti, from Proto-Indo-European *stab- (“to support”).

Compare Upper Sorbian stupić, Polish stąpić, Serbo-Croatian stupiti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈstou̯pɪt]

Verb

stoupit pf

1. (archaic) to step

Conjugation

Conjugation

Infinitive	stoupit, stoupiti	Active adjective	stoupivší
Verbal noun	stoupení	Passive adjective	stoupený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	stoupím	stoupíme	—	stupme
2nd person	stoupíš	stoupíte	stup	stupte
3rd person	stoupí	stoupí	—	—

The verb stoupit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	stoupil	stoupili	stoupen	stoupeni
masculine inanimate		stoupily		stoupeny
feminine	stoupila		stoupena
neuter	stoupilo	stoupila	stoupeno	stoupena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	stoupiv
feminine + neuter singular	—	stoupivši
plural	—	stoupivše

Derived terms

• nastoupit
• odstoupit
• podstoupit
• postoupit
• přestoupit
• přistoupit
• rozestoupit
• sestoupit
• ustoupit
• vstoupit
• vystoupit
• zastoupit

 

Related terms

• nástup
• odstup
• postup
• přestup
• přístup
• rozestup
• sestup
• ústup
• vstup
• výstup
• vzestup
• zástup

 

Further reading

• stoupiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• stoupiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• stoupit in Internetová jazyková příručka