odstoupit

Czech

Etymology

From od- +‎ stoupit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈotstou̯pɪt]

Verb

odstoupit pf (imperfective odstupovat)

1. to surrender, to step aside, to step down, to resign

   Prezident Mubarak musí odstoupit. ― President Mubarak must resign.

2. to withdraw

   Nájemce odstoupí od smlouvy. ― The tenant is withdrawing from the contract

Conjugation

Conjugation

Infinitive	odstoupit, odstoupiti	Active adjective	odstoupivší
Verbal noun	odstoupení	Passive adjective	odstoupený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	odstoupím	odstoupíme	—	odstupme
2nd person	odstoupíš	odstoupíte	odstup	odstupte
3rd person	odstoupí	odstoupí	—	—

The verb odstoupit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	odstoupil	odstoupili	odstoupen	odstoupeni
masculine inanimate		odstoupily		odstoupeny
feminine	odstoupila		odstoupena
neuter	odstoupilo	odstoupila	odstoupeno	odstoupena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	odstoupiv
feminine + neuter singular	—	odstoupivši
plural	—	odstoupivše

Derived terms

• poodstoupit

 

Further reading

• “odstoupiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “odstoupiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “odstoupit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)