odstoupit
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
odstoupit pf (imperfective odstupovat)
- to surrender, to step aside, to step down, to resign
- Prezident Mubarak musí odstoupit. ― President Mubarak must resign.
- to withdraw
- Nájemce odstoupí od smlouvy. ― The tenant is withdrawing from the contract
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | odstoupit, odstoupiti | Active adjective | odstoupivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | odstoupení | Passive adjective | odstoupený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | odstoupím | odstoupíme | — | odstupme |
| 2nd person | odstoupíš | odstoupíte | odstup | odstupte |
| 3rd person | odstoupí | odstoupí | — | — |
| The verb odstoupit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | odstoupil | odstoupili | odstoupen | odstoupeni |
| masculine inanimate | odstoupily | odstoupeny | ||
| feminine | odstoupila | odstoupena | ||
| neuter | odstoupilo | odstoupila | odstoupeno | odstoupena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | odstoupiv |
| feminine + neuter singular | — | odstoupivši |
| plural | — | odstoupivše |
Derived terms edit
Further reading edit
- odstoupiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- odstoupiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- odstoupit in Internetová jazyková příručka