tišit impf (perfective utišit)
- to silence
- to appease, to calm
Conjugation
Infinitive
|
tišit, tišiti
|
Active adjective
|
tišící
|
Verbal noun
|
—
|
Passive adjective
|
—
|
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive tišit. |
|
Transgressives
|
present
|
past
|
masculine singular
|
tiše |
—
|
feminine + neuter singular
|
tišíc |
—
|
plural
|
tišíce |
—
|
- “tišiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “tišiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “tišit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)