utišit

Czech

Etymology

From u- +‎ tišit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈucɪʃɪt]

Verb

utišit pf

1. to silence (to make something silent)

   Synonyms: umlčet, ztišit

2. to allay, to appease, to quell

   Synonym: uklidnit

Conjugation

Conjugation

Infinitive	utišit, utišiti	Active adjective	utišivší
Verbal noun	utišení	Passive adjective	utišený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	utiším	utišíme	—	utišme
2nd person	utišíš	utišíte	utiš	utište
3rd person	utiší	utiší	—	—

The verb utišit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	utišil	utišili	utišen	utišeni
masculine inanimate		utišily		utišeny
feminine	utišila		utišena
neuter	utišilo	utišila	utišeno	utišena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	utišiv
feminine + neuter singular	—	utišivši
plural	—	utišivše

Related terms

• ticho n

 

Further reading

• utišiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• utišiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• utišit in Internetová jazyková příručka